VÁLKA V DULCE

 Výpovědi informátorů podporující existenci základny v Dulce naznačují, že takové tajné středisko vskutku spravuje řadu projektů, které se zaměřují na technologickou výměnu, ovládání mysli, genetické experimenty a na porušování lidských práv unesených civilistů. Je pravděpodobné, že jeden nebo více z těchto projektů se stal oblastí sporu mezi mimozemskými rasami a utajovanými vládními organizacemi. Tento spor vedl k vojenské, nepřátelské akci, která se stala známá jako „Válka v Dulce.“ Přesný důvod této konfrontace zůstává nejasný, ale to, co vyplývá z různých výpovědí je, že se tato událost stala a která si vyžádala podstatný počet úmrtí, včetně amerických vojenských zaměstnanců, členů bezpečnostní služby v Dulce a mimozemských ras.

Podle Castella, vojenský konflikt v Dulce začal následkem rostoucího hnutí odporu mezi jak bezpečnostní službou, tak mimozemšťany, kteří měli soucit a kteří si přáli pomoci uvězněným lidem v mimozemských sekcích základny. Nakonec bylo posláno 100 příslušníků elitní vojenské složky Delta Force, aby hnutí odporu potlačili, které se začalo stávat hrozbou pro vybudované bezpečnostní postupy na společné základně.

Tato jednotka však utrpěla velkou ztrátou, ale zasadila těžké ztráty i jak mimozemským obyvatelům, tak bezpečnostním zaměstnancům základny. Vojenskou konfrontaci v Dulce také hlásili další informátoři včetně Phila Schneidera, který pracoval jako inženýr geolog na stavbě na základně v Dulce, další podzemní základně v USA a na ostatních podzemních základnách po světě. Schneider poskytl následující podrobnosti své minulosti a existence vojenského střetu v roce 1995:

 „Abych vám poskytl celkový pohled toho, co v podstatě jsem, musím říci, že jsem začal a prošel školou s titulem inženýr. Polovina školy byla v této oblasti a já si vybudoval reputaci jako inženýr geologie, jakožto i stavební inženýr s jak vojenským, tak kosmickým využitím. Pomáhal jsem stavět dvě hlavní základny ve Spojených Státech, které mají význam pokud jde o to, co se nazývá Řád Nového Světa (New World Order) (Spojené Národy řídily svět tajně ovládaný „velkými Šedými“ mimozemšťany). První základna je ta v Dulce v Novém Mexiku. Zapojil jsem se v roce 1979 do konfliktu s mimozemskými humanoidy a já byl jedním z těch, kdo přežili. Jsem pravděpodobně jediný co přežil, kdo mluví a koho kdy uslyšíte. Dva další, co přežili jsou pod bedlivou ostrahou. Jsem jediný, co zbyl a který zná podrobné spisy celých operací. 66 agentů tajné služby FBI, Černých Baretů a podobně, zemřelo při tomto střetu. Já jsem tam byl.“  

 Schneider popisoval případ vojenské konfrontace z roku 1979 jako trochu více než jen „nehodu“, která vyvstala z vrtání plánovaného rozšířování základny:

 „Zapojil jsem se do stavby dodatečného rozšíření hluboké podzemní vojenské základny v Dulce, která je pravděpodobně nejhlubší základnou. Sahá do hloubky sedmi podlaží a je přes 2.5 míle hluboká. V té konkrétní době, jsme vrtali čtyři rozdílné díry v poušti a hodlali jsme je spojit a najednou vyhodit do vzduchu velké úseky. Mojí prací bylo, sejít dolů do děr a zkontrolovat vzorky půdy a navrhnout nálože, které by si poradily s konkrétní skálou. Jak jsem směřoval dolů, ocitli jsme se uprostřed velké jeskyně, která byla plná mimozemšťanů z nějakého vesmíru, jinak známých jako velcí Šedí. Dva z nich jsem zastřelil. Tehdy tam dole bylo 30 lidí. Asi dalších 40 přišlo dolů potom, co to začalo a všichni z nich byli zabili. Byli jsme překvapeni, že v celé podzemní základně existují mimozemšťané. Později, jsme zjistili, že žili na/v naší planetě již dlouho....To by mohlo vysvětlit mnohé z toho, co stojí za teorií prastarých astronautů.“ 

Důležitý rozdíl mezi Schneiderovou a Castellovou verzí je, že Schneider nemluvil o podzemní základně jako o společném středisku. Popisoval ji jako sedmi podlažní americké vojenské zařízení, které bylo vybudováno „náhodně“ na vrcholu prastaré mimozemské základny. Domníval se, že jeho prací mělo být jednoduše rozšířit existující základnu, než útočit na mimozemské rasy z neznámého důvodu. Nepravděpodobnost toho, že zařízení v Dulce bylo postaveno „náhodou“ na staré mimozemské základně ukazuje, že Schneider byl pouze částečně informován o skutečné povaze jeho mise a toho, co se odehrávalo na nižších podlažích. Pravděpodobnější scénář byl takový, že Schneider musel asistovat americkým vojenským jednotkám zpřístupnit nejskrytější vrstvy zařízení v Dulce, podlaží 7, které bylo uzavřeno a kde, ležela ta pravá příčina sporu.

 Někdy v roce 1993 ukončil Schneider práci pro různé korporační klienty, kteří sloužili vojenským kontraktům poté, co se přesvědčil o intrikách velkých Šedých mimozemšťanů, kteří vyvíjejí Řád Nového Světa ovládaný Spojenými Národy, které oni tajně kontrolují. Postupně začal se sériemi veřejných přednášek, ve kterých odhaloval aktivity na podzemních základnách, které pomáhal zbudovat a mluvit o roli mimozemských ras při infiltrování do národních vlád a kteří jsou skutečnými staviteli Řádu Nového Světa. Schneider uvedl klíčovou myšlenku na přednášce konference MUFON v květnu 1995 a o sedm měsíců později, v lednu 1996, byl nalezen mrtev ve svém pokoji. Okolnosti obklopující Schneiderovu smrt a jeho pitevní zprávu vedly mnohé k prohlášení, že Schneider byl zavražděn za to, že vyšel na veřejnost s tím, co věděl o mimozemšťanech a tajné podzemní základně. Schneiderova výpověď, jeho zřetelné znalosti geologického inženýrství a záhadná smrt, vše podporuje jeho ústřední tezi, že podzemní základna v Dulce existuje a že se odehrál i vojenský konflikt mezi mimozemšťany a elitními americkými vojenskými jednotkami na nižší úrovni tohoto podzemního zařízení.

 Další „tajný zdroj“, který poskytuje důvěryhodnou možnost, že se odehrál konflikt mezi americkými jednotkami a mimozemšťany na tajné vojenské základně byl Dr. Michael Wolf. Wolfova kniha „Catcher´s Heaven“ popisovala bitvu mezi mimozemšťany a elitou amerických vojenských jednotek, která se odehrála v roce 1975 v Groom Lake v Nevadském středisku a která by se mohla vázat na to, co se odehrálo později na blízkém Dulce:   

 „Šedí se podíleli na určitém svém technologickém pokusu o sblížení s armádními/zpravodajskými vědci podle všeho často, jakožto věznění „hosté“ v dosahu bezpečnostních instalací armádního podzemí v Nevadě a Novém Mexiku.

Mimozemšťané dali vládě USA nějaký z jejich letounů na antigravitaci a velkou zásobu paliva (prvek 115). Prvního května, 1975 během jedné takové technologické výměny v Nevadě při demonstraci malého mimozemského reaktoru antihmoty, vedoucí Šedivák požádal plukovníka, co měl na starost Delta Forces střežících mimozemšťany, aby odstranili všechny pušky a náboje z místností pryč (aby nemohly náhodně spustit během vyzařování energie). Hlídka to odmítla a v následném konfliktu začala ostraha na Šediváky střílet. Jeden mimozemšťan, dva vědci a 41 armádních zaměstnanců bylo zabito. Jeden člen ostrahy byl ponechán naživu, aby dosvědčil, že mimozemšťané evidentně používali řízenou mentální energii v sebeobraně k zabití útočících Delta Force. Dr. Wolf uvádí, že „tento incident ukončil výměnu se Šedými.“

 Existují další paralely s „válkou v Dulce“ v popisu „Nevadské“ konfrontace uváděné Wolfem s tím, co popisoval Castello a Schneider. V obou případech byl zabit značný počet armádních zaměstnanců USA po střetu s mimozemšťany. Tyto paralely naznačují, že buď Wolf vyprávěl konflikt úplně jinak, nebo stejný konflikt, ale s určitými nepřesnostmi mající v úmyslu zakrýt pravou podstatu pravdy a místo konfliktu mezi americkou armádou a mimozemskými rasami. Můžeme si všimnout některých odlišností, které jsou ve zprávách, o kterých mluvil Wolf a to, že mimozemšťané byli spíše „vězněnými“ hosty, než aby sdíleli společnou základnu s Američany. Je pravděpodobné, že mimozemšťané jako „věznění hosté“, se účastnili určitého druhu významné technologické výměny popisované Wolfem. Je pravděpodobné, že Wolfovy odkazy na mimozemšťany jako na „vězněné hosty“, měly v úmyslu skrýt skutečný rozsah spolupráce mezi americkou armádou a mimozemskými rasami na společně sdílené základně, což by mohlo vést ke spojení s teoriemi učiněnými Bennewitzem týkající se Dulce. To také vrhá pochyby na to, zda se konflikt odehrál v Nevadě v roce 1975 tak, jak píše Wolf, nebo zda narážel na rok 1979 na vojenský konflikt v Dulce v Novém Mexiku. Pokud je to ten poslední případ, pak byl Wolf instruován jeho nadřízenými, aby kontrolovala „vydávané informace“, aby zasel nepřesnosti – dezinformace – do informací, které bude vydávat o tom, že se doopravdy odehrálo ohnisko střetu na společně sdíleném vládním/mimozemském zařízení a že USA utrpěla těžkými ztrátami. Taková dezinformační strategie by posílila jakýkoli kompromisní postoj „věrohodného popírání“, jenž by stát mohl použít, aby převzal (a měl pod kontrolou) citlivé informace uvolněné Wolfem. Wolf dále v rozhovoru odhalil, že pracoval v laboratoři v Dulce, čímž poskytuje více dalších důkazů o existenci této tajné podzemní základny, což je klíčové tvrzení, které Bennewitz učinil.

 Další důvěrný zdroj, který odhalil důkaz o existenci společné vládní/mimozemské základny a „vojenského konfliktu v Dulce“ je Bob Lazar. Lazar, v roce 1988 pracoval několik měsíců ve středisku S-4 v Nevadě na reverzním (zpětném) inženýrství pohonu a poháněcího systému mimozemské lodi. V rozhovoru popisoval pozadí své práce následovně:

 „Měl jsem dva mistrovké stupně, jeden z fyziky; druhý z elektroniky. Napsal jsem své teze o MHD, což je magneto-hydro-dynamika. Pracoval jsem v Los Alamos několik let jao technik a pak jako fyzik v Polarized Proton Section, kde jsem se zabýval akcelerátorem. Byl jsem najat S-4 jako starší fyzik na práci při systémech gravitačního pohonu, což se s těmito plavidly spojovalo.

 Lazar prozradil, že na svých instruktážních poradách, vzhledem ke své práci na mimozemském plavidle, byl požádán, aby přečetl 200 stránek dokumentů hlášeních v rámci přípravy na svou práci. Vybavuje si, že zprávy o hlášení se zmiňovaly o bitvě mezi mimozemšťany a lidmi na tajné základně v roce 1979. Řekl, že konflikt byl způsoben bezpečnostní složkou, která se pokusila vzít si s sebou zbraně do oblasti, kde byli mimozemšťané a to mělo za následek smrtelná zranění členů bezpečnosti. Lazarovy vzpomínky na dokumenty s hlášeními, které četl v roce 1988 se velmi pravděpodobně odkazují na palčivý bod střetu z roku 1979 v Dulce.

 Stručně řečeno, nejsilnější důkaz pro Bennewitzova tvrzení týkající se základny v Dulce pocházejí z výpovědí Thomase Castella o jeho práci a o jeho zběhnutím ze základny v Dulce poté, co byl svědkem zneužívání lidských práv; z výpovědi Phila Schneidera, který byl přímo zapojen do konfliktu v Dulce; z důležitých paralel s odhaleními Michaela Wolfa o boji, který se měl odehrát o čtyři roky dříve na další podzemní základně v Nevadě a jeho přijetí na práci v Dulce; ze vzpomínek Boba Lazara na psaná hlášení odhalující konflikt v roce 1979 mezi mimozemšťany a personálem bezpečnosti na tajné základně; a ze zpráv unesených, kteří podstoupili hypnotickou regresi a jejichž svědectví jsou zaznamenána v knize „The Dulce Wars“. Kromě toho, dezinformační kampaň zosnovaná proti Bennewitzovi a záhadná smrt Schneidera po jeho veřejném vystoupení o existenci podzemních středisek, jednak propůjčují nepřímý důkaz k tvorbě názoru, že existovaly význačné podzemní zařízení, podle tvrzení informátorů, týkající se existence podzemní základny v Dulce, tak možné rozsáhlé zneužívání lidských práv, které se tam odehrávalo.

 Nyní se mohu vrátit ke třem možnostem zmíněných dříve týkající se Bennewitzových hlavních tvrzení o existenci základny v Dulce, o vojenském konfliktu, který se tam odehrál, a o rozsáhlém porušování lidských práv, které se tam na základně vyskytovalo (nebo se stále vyskytuje). Druhá možnost byla taková, že Bennewitzova tvrzení týkající se zneužívání unesených civilistů mimozemšťany, byla dezinformace zamýšlená k odvedení pozornosti badatelů od existence základny a/nebo od vojenského konfliktu, který se tam uskutečnil. Třetí možnost byla taková, že Bennewitzova tvrzení byla kompromisní dezinformací s cílem odvést badatele UFO od skutečných pozorování UFO. Abychom rozlišili, která možnost je nejvěrohodnější, budu nyní brát v úvahu některé z kritik Bennewitzových tvrzení a tvrzení ostatních, obklopující základnu v Dulce.    

PhDr Michael Salla                                       Překlad Karel Rašín